Zakrslé angory na EV v Lipsku
Na 25.jubilejní evropské výstavě drobného zvířectva, která se konala
v prosinci 2006 v Lipsku vystavoval německý chovatel Richard Deravet
čtyři jedince nově vyšlechtěného plemene zakrslá angora bílá modrooká.
Z hlediska užitných vlastnotí plemene chovaného po staletí pro střiž
vlny je šlechtění zakrslé formy angory krystalickou pitomostí, která
zjevně reaguje na poptávku "králíčků" chovaných v městských bytech.
Opravdu by mne zajímalo, jak si pan Deravert představuje pravidelné
stříhání těchto miniatur a jejich nedorostlých mláďat. Tipoval bych to
na na kombinaci "velké lupy na čtení a nůžek z pedikůry". Angory se ale
pravidelně stříhat musí, protože nechat králíka trápit v přerostlé
srsti je za hranou "týrání zvířat" a přerostlá srst rozhodí angoře
metabolismus.
V Česku není uznáno žádné plemeno zakrslých angor, žádné zakrslé
angory nikdo nechová a ani není povolen žádný výzkumný chov pro
šlechtění zakrslého rázu angory. Pokud Vám někdo bude zakrslou angoru
nabízet jedná se buď o hrubě neinformovaného člověka, nebo rovnou o
podvodníka, a na 100% půjde o nějakého křížence liščího králíka. A
určitě stále platí to, co píše kolega Jirsa ve svém článku.
Zakrslé angory v Česku
Ing. Jiří Jirsa
Většina lidí projde ve svém životě obdobím, kdy cítí potřebu někomu
věnovat svoji pozornost a lásku, protože bez ní se žije jen velice
obtížně. Často pak tímto objektem lásky bývá nějaký živočich a člověk
se tak stává chovatelem. Z logických důvodů tato potřeba být chovatelem
v lidském životě obyčejně probíhá ve dvou vlnách. Výjimku zpravidla
tvoří lidé, kteří se narodili v chovatelské rodině a jsou v tomto
prostředí vychováni. Prvá vlna začíná v době, kdy je takový člověk
dítětem a druhá poté, co člověku děti odrostou.. Zejména v prvé vlně
jde o zcela přirozený, zdravý projev našeho lidství a jen patologické
úchylky nebo mimořádně nepříznivé rodinné prostředí v dětství tuto
potřebu potlačují. Proto se považuje obecně pro vývoj dítěte za velice
vhodné mít doma něco živého, protože nejen že dítě vede k rozvoji
přirozených kladných charakterových vlastností, ale i k pocitu
zodpovědnosti za něčí život. Je tady ale jedno velké ALE. Jde totiž
nejen o to dítě, ale i o to zvířátko. Mělo by to být zvířátko, které
touto starostlivostí dítěte nebude trpět a co naplat, musí se počítat s
tím, že ta péče nebude optimální. Rodiče by tedy měli mít na vědomí, že
budou tuto starost korigovat a doplňovat a v případě, že život tohoto
zvířátka je delší, musí počítat i s tím, že dítě dospěje do období, kdy
často a logicky převáží jiné zájmy a starost o zvířátko zůstane na
rodičích. Ti rodiče, které s tímto nepočítají, se nechovají zodpovědně.
Výběr chovatelského objektu podléhá tak jako všechno, módním
trendům, i když psi a kočky bývají jakýmsi základem. Považuje se za
správné, aby rodiče při výběru postupovali opatrně a začínali s něčím
malým, raději se zvířátkem s krátkým životním cyklem. Je to jakási
zkouška toho, do jaké míry dítě je chovatelstvím zaujato, jak dalece to
myslí vážně a kolik času je ochotno tomu věnovat. Teprve po kladné
odezvě je možno pořídit si i zvíře z chovatelského hlediska náročnější.
Zmínil jsem se o módních trendech. Všichni víme, kolik ještě ve zcela
nedávné době bylo mezi dětmi potkanů, jejichž chov by byl ještě před
dvěma desítkami let považován za absurdní a lidé, kteří by potkany
chovali by byli považování za vyšinuté. Jenže právě tato vyšinutost
byla pro mládež lákavá. Nicméně takový potkan je z chovatelského
hlediska zvíře k chovu velice vhodný. Je to všežravec, inteligentní,
snadno ochočitelný a čistotný. Bohužel, stává se, že lidé chtějí mít za
domácího mazlíčka zvíře, které naopak je k chovu v domácnosti zcela
nevhodné. Domnívají se, že neobvyklost takového chovu je to pravé, co
je bude dělat moderními. Takovým zvířetem je na příklad opička. V
poslední době se ale rozmáhá chov králíků.
Chovy králíků byly v posledních desetiletích rozmnoženy o řadu
zakrslých forem. Chovat zakrslá plemena je celosvětovým trendem, když
produkce masa pro řadu lidí přestala být dominujícím zájmem. Pro chov
zakrslých plemen postačují menší prostory a v neposlední řadě je menší
i spotřeba krmiva. Prvotním zájmem vychovat zakrslé plemeno byl pro
chovatele zájem odborný. Každý chovatel má v sobě kus potřeby a touhy
dát světu něco, co tu ještě není. Nakonec množství stávajících plemen
je toho příkladem. K rozšíření chovu zakrslých plemen (a to nejen
králíků), došlo v okamžiku, kdy se toho chopila komerce. Jak známo, co
se dá nabídnout jako vhodné pro děti, je lákavé pro obchodní firmy,
protože málokterý rodič odolá tlaku dítěte, které po něčem touží. Často
pak jsou stranou všechny soudné argumenty a následkem jsou v lepším
případě přeplněné útulky zvířat po Vánocích.
K méně vhodným domácím mazlíčkům patří i králík, pokud chovatel není
schopen akceptovat jeho životní potřeby a zabezpečit mu vhodné
podmínky. Králík nepatří mezi hlodavce, ale patří do řádu zajíců. Na
rozdíl od zajíců má mnohem větší reprodukci, která z něj spolu se
způsobem života v norách udělala v přírodě člověkem nežádaného tvora.
Je to býložravec a ačkoliv hlodavcem není, rád všechno ohlodává. Stejně
jako hlodavci potřebuje neustále obrušovat dorůstající zuby a navíc má
potřebu hrabat. Málokoho by asi napadlo volně v bytě chovat křečka nebo
myš. Nicméně se domnívá, že chovat volně v bytě králíka lze. Záhy pozná
omyl. Pro králíka je třeba vybudovat uzavíratelný prostor s podestýlkou
(sláma, seno, hobliny) nebo roštem. Králík tento svůj prostor potřebuje
také proto, aby měl kde se cítit doma, bezpečně. Ačkoliv v přírodě žije
králík ve skupinkách, noru má každý svoji a o tu je připraven bojovat
Je třeba počítat s tím, že králík močí a to nezanedbatelné množství.
Nahromaděná moč a trus je také ovšem cítit. Trus králíků je dvojí.
Jednak tvrdý, který se celkem snadno uklízí a jednak měkký, který však
králík přímo od řitního otvoru požírá.. Krmení králíka jako býložravce
je celkem bez problémů. Lze mu podávat suchý chléb, ječmen, oves,
vařené brambory, různé neslazené a nesolené pečivo, ovoce a zeleninu.
Základem však zůstává seno, eventuelně čerstvá tráva. Kladným výsledkem
komerce pak je skutečnost, že všechno toto krmení lze nahradit pro
králíky speciálně vyráběným krmivem ve tvaru suchých pelet. K pití je
nutno podávat čistou vodu. Pokud chovatel připraví králíkovi vhodné
životní podmínky, získá milé, snadno ochočitelné hebké stvoření, které
mu způsobí mnoho radosti. Zde však musím podotknout, že stejně jako u
plemen psů, i u plemen králíků se může vyskytnout jedinec, který je
agresivní a může zejména menší děti podrápat nebo i vážněji zranit,
zvláště v obličeji. Králík totiž bojuje nohama, na nichž jsou ostré
drápy. Je proto vhodné králíka častěji brát do náručí, laskat ho, aby
si na takové chování zvykl. Králík, který nemá delší dobu kontakt s
člověkem, je vystrašený, brání se a snaží se utéci. Tam, kde králík
přichází do styku s více členy domácnosti, se muže stát, že začne
bojovat o lepší postavení ve své tlupě. Začne se výrazně jinak chovat k
těm, u nichž respektuje nadřazenost a naopak dominantněji k těm, nad
kterými chce dominovat on. Pak se může stát, že právě s dítětem se
nechce kamarádit a to má za následek, že děti přestanou mít o králíka
zájem, nebo dokonce vznikne nepřátelství. Dítě začne králíkovi všelijak
i potajmu ubližovat a situace se dále zhoršuje.
Angorský králík patří bezesporu k nekrásnějším králíkům. Kdo jej
zahlédl na výstavě nebo i někde na obrázku, velice často si jej přeje
mít doma. Tady jsme u zásadního problému, kvůli kterému vznikl tento
článek. Je třeba důrazně varovat, že neexistuje plemeno zvané Zakrslý
angorský králík. Mnozí prodejci a obchodníci využívají líbivého vzhledu
angory k tomu, že pod tímto názvem podvodně nabízejí jiné plemeno,
které se již v zakrslé formě chová. Jde převážně o Zakrslého králíka
liščího, který se chová i v mnoha barevných rázech. Je to rovněž
dlouhosrsté plemeno, ale rozdíl mezi Angorou a Liščím je výrazný.
Zatímco srst liščích králíků je tvořena převážně pesíky, srst angor je
tvořena převážně podsadou. Ta je mnohem jemnější a proto většinou
nehovoříme o srsti, ale o angorské vlně. Jako u ovce. Další a to
zásadní rozdíl je, že angorská vlna stále do nekonečna roste, asi 2,5
cm/měsíc a proto je nutné ji stříhat. Ostříhaná vlna se prodává na
zpracování. Chovným cílem je tedy produkce vlny a je zřejmé, že každý
chovatel bude mít zájem na tom, aby z jednoho kusu nastříhal co nejvíc
vlny. S tím ovšem souvisí i požadavek na to, aby se králík stříhal
dobře, tedy aby byl i dostatečně veliký. Proto požadavek na vyšlechtění
zakrslého angorského králíka je absurdní. Chápu však, že angora je
krásný králík a mnoha lidem se líbí. Proto se tohoto faktu chytili
mnozí podvodníci, kteří tyto tzv. zakrslé angory nabízejí, jak na
inzerát, tak dokonce i v kamenných obchodech. Jde zde o vědomé klamání
kupujícího. Tito lidé jsou jistě ochotni křížit cokoliv s čímkoliv, jen
aby vydělali. Pokud tedy někdo zakoupí "zakrslou angoru", dostanete
něco, co buď bude plemenem Liščí nebo to bude Angora, která ovšem
nebude zakrslá a bude se muset stříhat nebo to bude nějaký kříženec,
kterému ani delší srst nemusí narůst. Angora je staletím vyšlechtěna
tak, že při stříhání pěkně drží. Je to klidný a důvěřivý králík. Jeho
srst je hladká a neplstí, ač se „plsťáci“ sem tam ještě vyskytují. Ty
ale z chovu cíleně vyřazujeme. Musím ještě podotknout, že angora se
stříhá celá, tedy i na nohách a mezi prsty. V opačném případě jde o
trápení, protože králík může začít trpět různými kožními chorobami,
záněty, plísněmi a pod., nehledě k tomu, že neostříhaný králík v těchto
partiích není žádná paráda. Na druhou stranu jsem se nesetkal za svých
30 chovatelských let s žádným parazitem, tedy ani blechami, klíšťaty a
vešmi.