Zakrslé angory na EV v Lipsku

Na 25.jubilejní evropské výstavě drobného zvířectva, která se konala v prosinci 2006 v Lipsku vystavoval německý chovatel Richard Deravet čtyři jedince nově vyšlechtěného plemene zakrslá angora bílá modrooká. Z hlediska užitných vlastnotí plemene chovaného po staletí pro střiž vlny je šlechtění zakrslé formy angory krystalickou pitomostí, která zjevně reaguje na poptávku "králíčků" chovaných v městských bytech. Opravdu by mne zajímalo, jak si pan Deravert představuje pravidelné stříhání těchto miniatur a jejich nedorostlých mláďat. Tipoval bych to na na kombinaci "velké lupy na čtení a nůžek z pedikůry". Angory se ale pravidelně stříhat musí, protože nechat králíka trápit v přerostlé srsti je za hranou "týrání zvířat" a přerostlá srst rozhodí angoře metabolismus.

V Česku není uznáno žádné plemeno zakrslých angor, žádné zakrslé angory nikdo nechová a ani není povolen žádný výzkumný chov pro šlechtění zakrslého rázu angory. Pokud Vám někdo bude zakrslou angoru nabízet jedná se buď o hrubě neinformovaného člověka, nebo rovnou o podvodníka, a na 100% půjde o nějakého křížence liščího králíka. A určitě stále platí to, co píše kolega Jirsa ve svém článku.

Zakrslé angory v Česku

Ing. Jiří Jirsa

Většina lidí projde ve svém životě obdobím, kdy cítí potřebu někomu věnovat svoji pozornost a lásku, protože bez ní se žije jen velice obtížně. Často pak tímto objektem lásky bývá nějaký živočich a člověk se tak stává chovatelem. Z logických důvodů tato potřeba být chovatelem v lidském životě obyčejně probíhá ve dvou vlnách. Výjimku zpravidla tvoří lidé, kteří se narodili v chovatelské rodině a jsou v tomto prostředí vychováni. Prvá vlna začíná v době, kdy je takový člověk dítětem a druhá poté, co člověku děti odrostou.. Zejména v prvé vlně jde o zcela přirozený, zdravý projev našeho lidství a jen patologické úchylky nebo mimořádně nepříznivé rodinné prostředí v dětství tuto potřebu potlačují. Proto se považuje obecně pro vývoj dítěte za velice vhodné mít doma něco živého, protože nejen že dítě vede k rozvoji přirozených kladných charakterových vlastností, ale i k pocitu zodpovědnosti za něčí život. Je tady ale jedno velké ALE. Jde totiž nejen o to dítě, ale i o to zvířátko. Mělo by to být zvířátko, které touto starostlivostí dítěte nebude trpět a co naplat, musí se počítat s tím, že ta péče nebude optimální. Rodiče by tedy měli mít na vědomí, že budou tuto starost korigovat a doplňovat a v případě, že život tohoto zvířátka je delší, musí počítat i s tím, že dítě dospěje do období, kdy často a logicky převáží jiné zájmy a starost o zvířátko zůstane na rodičích. Ti rodiče, které s tímto nepočítají, se nechovají zodpovědně.

Výběr chovatelského objektu podléhá tak jako všechno, módním trendům, i když psi a kočky bývají jakýmsi základem. Považuje se za správné, aby rodiče při výběru postupovali opatrně a začínali s něčím malým, raději se zvířátkem s krátkým životním cyklem. Je to jakási zkouška toho, do jaké míry dítě je chovatelstvím zaujato, jak dalece to myslí vážně a kolik času je ochotno tomu věnovat. Teprve po kladné odezvě je možno pořídit si i zvíře z chovatelského hlediska náročnější.
Zmínil jsem se o módních trendech. Všichni víme, kolik ještě ve zcela nedávné době bylo mezi dětmi potkanů, jejichž chov by byl ještě před dvěma desítkami let považován za absurdní a lidé, kteří by potkany chovali by byli považování za vyšinuté. Jenže právě tato vyšinutost byla pro mládež lákavá. Nicméně takový potkan je z chovatelského hlediska zvíře k chovu velice vhodný. Je to všežravec, inteligentní, snadno ochočitelný a čistotný. Bohužel, stává se, že lidé chtějí mít za domácího mazlíčka zvíře, které naopak je k chovu v domácnosti zcela nevhodné. Domnívají se, že neobvyklost takového chovu je to pravé, co je bude dělat moderními. Takovým zvířetem je na příklad opička. V poslední době se ale rozmáhá chov králíků.

Chovy králíků byly v posledních desetiletích rozmnoženy o řadu zakrslých forem. Chovat zakrslá plemena je celosvětovým trendem, když produkce masa pro řadu lidí přestala být dominujícím zájmem. Pro chov zakrslých plemen postačují menší prostory a v neposlední řadě je menší i spotřeba krmiva. Prvotním zájmem vychovat zakrslé plemeno byl pro chovatele zájem odborný. Každý chovatel má v sobě kus potřeby a touhy dát světu něco, co tu ještě není. Nakonec množství stávajících plemen je toho příkladem. K rozšíření chovu zakrslých plemen (a to nejen králíků), došlo v okamžiku, kdy se toho chopila komerce. Jak známo, co se dá nabídnout jako vhodné pro děti, je lákavé pro obchodní firmy, protože málokterý rodič odolá tlaku dítěte, které po něčem touží. Často pak jsou stranou všechny soudné argumenty a následkem jsou v lepším případě přeplněné útulky zvířat po Vánocích.

K méně vhodným domácím mazlíčkům patří i králík, pokud chovatel není schopen akceptovat jeho životní potřeby a zabezpečit mu vhodné podmínky. Králík nepatří mezi hlodavce, ale patří do řádu zajíců. Na rozdíl od zajíců má mnohem větší reprodukci, která z něj spolu se způsobem života v norách udělala v přírodě člověkem nežádaného tvora. Je to býložravec a ačkoliv hlodavcem není, rád všechno ohlodává. Stejně jako hlodavci potřebuje neustále obrušovat dorůstající zuby a navíc má potřebu hrabat. Málokoho by asi napadlo volně v bytě chovat křečka nebo myš. Nicméně se domnívá, že chovat volně v bytě králíka lze. Záhy pozná omyl. Pro králíka je třeba vybudovat uzavíratelný prostor s podestýlkou (sláma, seno, hobliny) nebo roštem. Králík tento svůj prostor potřebuje také proto, aby měl kde se cítit doma, bezpečně. Ačkoliv v přírodě žije králík ve skupinkách, noru má každý svoji a o tu je připraven bojovat Je třeba počítat s tím, že králík močí a to nezanedbatelné množství. Nahromaděná moč a trus je také ovšem cítit. Trus králíků je dvojí. Jednak tvrdý, který se celkem snadno uklízí a jednak měkký, který však králík přímo od řitního otvoru požírá.. Krmení králíka jako býložravce je celkem bez problémů. Lze mu podávat suchý chléb, ječmen, oves, vařené brambory, různé neslazené a nesolené pečivo, ovoce a zeleninu. Základem však zůstává seno, eventuelně čerstvá tráva. Kladným výsledkem komerce pak je skutečnost, že všechno toto krmení lze nahradit pro králíky speciálně vyráběným krmivem ve tvaru suchých pelet. K pití je nutno podávat čistou vodu. Pokud chovatel připraví králíkovi vhodné životní podmínky, získá milé, snadno ochočitelné hebké stvoření, které mu způsobí mnoho radosti. Zde však musím podotknout, že stejně jako u plemen psů, i u plemen králíků se může vyskytnout jedinec, který je agresivní a může zejména menší děti podrápat nebo i vážněji zranit, zvláště v obličeji. Králík totiž bojuje nohama, na nichž jsou ostré drápy. Je proto vhodné králíka častěji brát do náručí, laskat ho, aby si na takové chování zvykl. Králík, který nemá delší dobu kontakt s člověkem, je vystrašený, brání se a snaží se utéci. Tam, kde králík přichází do styku s více členy domácnosti, se muže stát, že začne bojovat o lepší postavení ve své tlupě. Začne se výrazně jinak chovat k těm, u nichž respektuje nadřazenost a naopak dominantněji k těm, nad kterými chce dominovat on. Pak se může stát, že právě s dítětem se nechce kamarádit a to má za následek, že děti přestanou mít o králíka zájem, nebo dokonce vznikne nepřátelství. Dítě začne králíkovi všelijak i potajmu ubližovat a situace se dále zhoršuje.

Angorský králík patří bezesporu k nekrásnějším králíkům. Kdo jej zahlédl na výstavě nebo i někde na obrázku, velice často si jej přeje mít doma. Tady jsme u zásadního problému, kvůli kterému vznikl tento článek. Je třeba důrazně varovat, že neexistuje plemeno zvané Zakrslý angorský králík. Mnozí prodejci a obchodníci využívají líbivého vzhledu angory k tomu, že pod tímto názvem podvodně nabízejí jiné plemeno, které se již v zakrslé formě chová. Jde převážně o Zakrslého králíka liščího, který se chová i v mnoha barevných rázech. Je to rovněž dlouhosrsté plemeno, ale rozdíl mezi Angorou a Liščím je výrazný. Zatímco srst liščích králíků je tvořena převážně pesíky, srst angor je tvořena převážně podsadou. Ta je mnohem jemnější a proto většinou nehovoříme o srsti, ale o angorské vlně. Jako u ovce. Další a to zásadní rozdíl je, že angorská vlna stále do nekonečna roste, asi 2,5 cm/měsíc a proto je nutné ji stříhat. Ostříhaná vlna se prodává na zpracování. Chovným cílem je tedy produkce vlny a je zřejmé, že každý chovatel bude mít zájem na tom, aby z jednoho kusu nastříhal co nejvíc vlny. S tím ovšem souvisí i požadavek na to, aby se králík stříhal dobře, tedy aby byl i dostatečně veliký. Proto požadavek na vyšlechtění zakrslého angorského králíka je absurdní. Chápu však, že angora je krásný králík a mnoha lidem se líbí. Proto se tohoto faktu chytili mnozí podvodníci, kteří tyto tzv. zakrslé angory nabízejí, jak na inzerát, tak dokonce i v kamenných obchodech. Jde zde o vědomé klamání kupujícího. Tito lidé jsou jistě ochotni křížit cokoliv s čímkoliv, jen aby vydělali. Pokud tedy někdo zakoupí "zakrslou angoru", dostanete něco, co buď bude plemenem Liščí nebo to bude Angora, která ovšem nebude zakrslá a bude se muset stříhat nebo to bude nějaký kříženec, kterému ani delší srst nemusí narůst. Angora je staletím vyšlechtěna tak, že při stříhání pěkně drží. Je to klidný a důvěřivý králík. Jeho srst je hladká a neplstí, ač se „plsťáci“ sem tam ještě vyskytují. Ty ale z chovu cíleně vyřazujeme. Musím ještě podotknout, že angora se stříhá celá, tedy i na nohách a mezi prsty. V opačném případě jde o trápení, protože králík může začít trpět různými kožními chorobami, záněty, plísněmi a pod., nehledě k tomu, že neostříhaný králík v těchto partiích není žádná paráda. Na druhou stranu jsem se nesetkal za svých 30 chovatelských let s žádným parazitem, tedy ani blechami, klíšťaty a vešmi.