Víte co je to etologie?

Ing. Naděžda Růžičková

Je to přírodovědecký obor, který nám pomáhá vytvořit vhodné podmínky pro úspěšný chov zvířat, protože je to nauka o chování zvířat. Přesné znalosti etologie od narození až do dospělosti králíka nám umožní správně zjistit zákonitosti všech vývojových období a podle nich pak řešit podmínky chovu. Ke zjištění zákonitosti v chování králíků bylo zapotřebí provést řadu nepřetržitých pozorování v průběhu dne, to je 24 hodin a dále v různých vývojových obdobích králíka. Každý druh zvířat se vyznačuje určitými zákonitostmi svého denního režimu a pokud jej nemůžeme dodržet, dostává se zvíře do stresové situace, která způsobuje pokles jeho užitkovosti. Zvíře a prostředí tvoří nerozlučný celek a proto každá změna prostředí způsobuje určité porušení životní rovnováhy zvířete a vyžaduje, aby se zvíře přizpůsobilo těmto změněným životním podmínkám. Jsou-li zásahy do obvyklého životního režimu hluboké, časté a intenzivní, projeví se nepříznivými fyziologickými reakcemi, stresy, které u králíků mají za následek snížení užitkovosti ( zpomalení růstu, větší náchylnost k chorobám a pod. ).

Pro lepší poznání nároků na prostředí neškodí si zopakovat co říká autor skvělých postřehů ze života zvířat Alfred Edmund Brehm o životě králíka: "Králík nejraději žije v pahorkatém, písčitém kraji, na místech, kde se lze snadno ukrýt.Zde vyhrabává na suchých slunných místech dosti jednoduchá doupata, která mají několik východů. Žije sice v koloniích, ale každá samice má své vlastní obydlí a nestrpí v něm žádné spoluobyvatele. V doupěti sedí králík celý den a v podvečer po opatrném pozorování okolí vychází na pastvu." Z tohoto poznání plynou všeobecné požadavky na ustájení králíků domácích:

1. Prostředí má být suché, dobře větrané, prosté průvanu, které by klimatické činitele ( chlad, vlhko, přímé slunění ) příliš neovlivňovaly.
2. Prostornost prostředí je vyjádřena velikostí kotce. Pro jednu angoru dle hmotnosti šířka 90-150 cm, hloubka 80-90 cm, výška 55-60 cm ( dle různých autorů ).
3. Přirozené světlo musí mít přístup. Je to nejlacinější dezinfekční prostředek, podporuje tvorbu pohlavních buněk a růst srsti.
4. Králíci musí mít volný přístup ke zdroji pitné vody a krmivu.Je potřeba jim dávat příležitost ke hlodání ( ohryz ).
5. Byli sice zvyklí žít v koloniích, takže na sebe mohou vidět, ale vzhledem k jejich plachosti je třeba zamezit vzniku náhlého hluku, rychlejším pohybům osob, předmětů a mechanizmů.
6. Nejvíce náročná na klidné prostředí je samice s mláďaty. Vložením kotiště napodobíme prostředí nory.

V přírodě králíci mohou uplatnit svůj hrabavý pud potřebný pro stavbu nory, ale v zajetí ho již nepotřebují, ale přesto ho mají, takže králík hrabe i tam, kde hrabat nelze. Z toho vidíme, jak původní pudy a chování jsou hluboce zakořeněné. Nejvíce času trávil králík ležením. Uvádím to proto, že je velmi důležité, abychom respektovali tuto jeho potřebu, aby mohl ležet v klidu a pohodlí a to zvláště u angor, které zabírají větší podlahovou plochu vzhledeem k delší srsti a péči o ni. Zvláště mláďata se samicí ve věku 6-8 týdnů zaberou celý kotec a mačkají se na sebe. Nemají-li dostatečný prostor pro své denní úkony, dostávají se do stresových situací z přeplněnosti a nedostatku místa.Možná, že tento výzkum chování zvířat, kdy přesně sledujeme, kolik času tráví králík různými činnostmi jako je: kolikrát a jak dlouho pije, žere, myje se, stojí sedí, leží a pohybuje se, vyvolá Váš úsměv, ale já ho nepokládám za zbytečný. Budeme-li znát chování zvířat do podrobností, tak jim budeme moci vytvořit ty nejvhodnější podmínky chovu.
/kráceno/